|
|
Využití bioindikátorů pro posouzení znečištění životního prostředí platinovými kovy
Nedvědická, Lucie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá charakteristikou jednotlivých platinových kovů, jejich toxicitou, antropogenními zdroji a výskytem platinových kovů v životním prostředí v České republice. Dále jsou uvedeny typy bioindikátorů se zaměřením hlavně na lišejníky, mechy a jehličí, jsou popsány jednotlivé bioindikační techniky a předúprava vzorků pro stanovení platinových kovů v bioindikátorech. Předmětem experimentální části je ověření účinnosti sorpce platiny a palladia metodou SPE a stanovení aktuálního znečištění platinovými kovy na vybraných lokalitách ve městě Brně. Dále bylo předmětem ověření schopnosti sorpce vybraných bioindikátorů a stanovení znečištění životního prostředí platinovými kovy bag technikou. Pro experimentální část byly použity bioindikátory mech travník Schreberův, lišejník terčovník zední, lišejník terčovka svraštělá a jehličí z borovice černé.
|
|
|
Výskyt polutantů v matricích bioindikátorů
Vlček, Ladislav ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem těžkých kovů v životním prostředí, zejména v matricích bioindikátorů. Zvláštní pozornost je věnována výskytu rtuti v životním prostředí a její stanovení v bioindikátorech. V současné době je rtuť a její sloučeniny považována za jeden z nejzávažnějších kontaminantů v životním prostředí. Některé druhy hub kumulují ve svých plodnicích značná množství rtuti a dají se dobře využít k posouzení zátěže lokalit. Pro tyto účely bylo vybráno 8 lokalit ve Vizovicích a blízkém okolí, a odtud během let 2006–2008 odebráno 50 vzorků 19 druhů hub. Ve všech vzorcích byly stanoveny koncentrace Hg pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Provedeno bylo porovnání obsahu rtuti mezi houbami v dané lokalitě i vzájemné porovnání zátěže lokalit, dále byla stanovena bioakumulační schopnost pro jednotlivé druhy hub.
|
|
|
Stanovení vybraných xenobiotik v bioindikátorech rostlinného původu
Čechová, Eliška ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Monitoring životního prostředí je základním aspektem hodnocení stavu životního prostředí. Provádí se analýzy vody, vzduchu, půdy a bioindikátorů. Tato práce se zaměřuje na vybrané bioindikátory rostlinného původu, jehličí borovice a smrku, a na stanovení zvolených xenobiotik, polybromovaných difenyletherů (PBDE), v nich. PBDE se používají jako retardéry hoření a díky svým vlastnostem a schopnosti bioakumulace se vyskytují ve všech složkách životního prostředí. V práci je popsána separace látek z matrice použitím různých extrakčních technik a finální analýza plynovou chromatografií. Experimentální část je zaměřena na úpravu vzorků, stanovení vybraných kongenerů PBDE a porovnání účinnosti použitých extrakčních metod.
|
|
|
Možnosti identifikace silic v environmentálních matricích
Plačková, Lucie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V této práci jsou charakterizovány obsahové látky typu silic ve vzorcích rostlinného původu, a to v jehličí a mechu, jejich chemické rozdělení, popis účinků na zdraví člověka a jejich využití v lékařství. Práce dále popisuje metody izolace a identifikace silic z rostlin. Pro izolaci silic jsou použity metody extrakce rozpouštědlem, mikroextrakce tuhou fází (SPME) a destilace vodní parou, pro identifikaci pak tenkovrstvá chromatografie (TLC) a plynová chromatografie (GC/MS).
|
|
|
Výuka hydrobiologických témat v přírodopise na 2. stupni základních škol ve Středočeském kraji
Mázlová, Kristýna ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou hydrobiologických témat v hodinách přírodopisu na 2. stupni základních škol, a to konkrétně oblastí Středočeského kraje. Cílem mé diplomové práce je čtenáře uvést do problematiky hydrobiologických témat v hodinách přírodopisu a implementovat je do výuky na druhém stupni základních škol. Zjistit, jak se moc využívá praktická výuka na 2. stupni základních škol ve Středočeském kraji a jak žáky hydrobiologická témata baví. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část se zabývá hydrobiologickou teorií, vodním prostředím, jednotlivými zástupci z řad fauny a flóry, kteří se vyskytují ve studované oblasti. Dále pak antropologickou činností, která má vliv na vodní prostředí, a také ochranou vod a jejich biotopů v České republice. V další části se pak práce zabývá charakteristikou Středočeského kraje z pohledu hydrobiologie a vybraných zajímavých míst vhodných k exkurzím. V praktické části byly porovnávány vybrané učebnice přírodopisu nakladatelství Prodos, Taktik, Fraus a Nová škola, hodnocena byla jejich obsahová stránka z pohledu hydrobiologie. Dále bylo zjišťováno, jak se žáci seznamují v hodinách přírodopisu s hydrobiologií, zda je pro ně srozumitelná a jak moc je toto téma baví. Bylo využito online anonymního dotazníku, který byl rozeslán vybraným...
|
|
|
Využití bioindikátorů pro posouzení znečištění životního prostředí platinovými kovy
Nedvědická, Lucie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá charakteristikou jednotlivých platinových kovů, jejich toxicitou, antropogenními zdroji a výskytem platinových kovů v životním prostředí v České republice. Dále jsou uvedeny typy bioindikátorů se zaměřením hlavně na lišejníky, mechy a jehličí, jsou popsány jednotlivé bioindikační techniky a předúprava vzorků pro stanovení platinových kovů v bioindikátorech. Předmětem experimentální části je ověření účinnosti sorpce platiny a palladia metodou SPE a stanovení aktuálního znečištění platinovými kovy na vybraných lokalitách ve městě Brně. Dále bylo předmětem ověření schopnosti sorpce vybraných bioindikátorů a stanovení znečištění životního prostředí platinovými kovy bag technikou. Pro experimentální část byly použity bioindikátory mech travník Schreberův, lišejník terčovník zední, lišejník terčovka svraštělá a jehličí z borovice černé.
|
|
|
Výzkum možností využití bioindikátorů pro monitoring skládek
Lichovníková, Veronika
Vazba druhového složení a prosperity rostlinných společenstev na přírodní podmínky v místě jejich výskytu je velmi úzká a lze díky ní sledovat možné zhoršení jednotlivých přírodních složek. Tato vazba neboli bioindikace, je v moderní vědě hojně využívána a platí za efektivní a ekonomicky příznivou metodu detekce znečistění. Prohloubení znalostí o bioindikaci je věnována také tato doktorská disertační práce na téma: Výzkum možností využití bioindikátorů pro monitoring skládek. Technické zabezpečení skládek odpadů dnes striktně podléhá příslušným právním předpisům, a proto je riziko úniku polutantů vznikajících při ukládání a následném rozkladu odpadů nepatrné. Přesto je třeba dbát na možná rizika úniku těchto látek a následné kontaminace přilehlého okolí. Výzkum na ověření možností využití cévnatých rostlin při monitoringu skládky probíhal v letech 2013 až 2015 na skládek tuhého komunálního odpadu Petrůvky. Během tříletého období jsme provedla rekognoskaci terénu a vytyčila jsem 5 biotopů, na kterých jsem následně zaznamenávala druhové složení a pokryvnost cévnatých rostlin. Na základě jejich ekologických požadavků a míry výskytu jsem určila jejich bioindikační hodnotu. Zvláště jsem věnovala pozornost druhům, které poukazovaly na vyšší úživnost stanoviště. Významnými aspektem pro ověření stavu daného prostředí byly identifikované zvláště chráněné druhy: bělolist žlutavý (Filago lutescens), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), pomněnky dvoubarevné (Myosotis discolor), Pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus) a rozrazil Dilleniův (Veronica Dillenii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a bělolist rolní (Filago arvensis), které indikovaly dobré přírodní podmínky. Bioindikační vlastnosti rostlinných druhů byly následně porovnány s výsledky analýzy povrchové, podzemní vody a půdy, které byly analyzovány v rámci pravidelného monitoringu provozované skládky. K porovnání výsledků byly dále využity výsledky fytologického monitoringu, který byl na části území proveden v roce 2009. Na základě provedeného výzkumu jsem stanovila možnost využití rostlinných bioindikátorů pro monitoring skládky.
|
|
|
Výskyt polutantů v matricích bioindikátorů
Vlček, Ladislav ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem těžkých kovů v životním prostředí, zejména v matricích bioindikátorů. Zvláštní pozornost je věnována výskytu rtuti v životním prostředí a její stanovení v bioindikátorech. V současné době je rtuť a její sloučeniny považována za jeden z nejzávažnějších kontaminantů v životním prostředí. Některé druhy hub kumulují ve svých plodnicích značná množství rtuti a dají se dobře využít k posouzení zátěže lokalit. Pro tyto účely bylo vybráno 8 lokalit ve Vizovicích a blízkém okolí, a odtud během let 2006–2008 odebráno 50 vzorků 19 druhů hub. Ve všech vzorcích byly stanoveny koncentrace Hg pomocí jednoúčelového absorpčního spektrometru AMA 254. Provedeno bylo porovnání obsahu rtuti mezi houbami v dané lokalitě i vzájemné porovnání zátěže lokalit, dále byla stanovena bioakumulační schopnost pro jednotlivé druhy hub.
|
|
|
Možnosti identifikace silic v environmentálních matricích
Plačková, Lucie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V této práci jsou charakterizovány obsahové látky typu silic ve vzorcích rostlinného původu, a to v jehličí a mechu, jejich chemické rozdělení, popis účinků na zdraví člověka a jejich využití v lékařství. Práce dále popisuje metody izolace a identifikace silic z rostlin. Pro izolaci silic jsou použity metody extrakce rozpouštědlem, mikroextrakce tuhou fází (SPME) a destilace vodní parou, pro identifikaci pak tenkovrstvá chromatografie (TLC) a plynová chromatografie (GC/MS).
|
|
|
Stanovení vybraných xenobiotik v bioindikátorech rostlinného původu
Čechová, Eliška ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Monitoring životního prostředí je základním aspektem hodnocení stavu životního prostředí. Provádí se analýzy vody, vzduchu, půdy a bioindikátorů. Tato práce se zaměřuje na vybrané bioindikátory rostlinného původu, jehličí borovice a smrku, a na stanovení zvolených xenobiotik, polybromovaných difenyletherů (PBDE), v nich. PBDE se používají jako retardéry hoření a díky svým vlastnostem a schopnosti bioakumulace se vyskytují ve všech složkách životního prostředí. V práci je popsána separace látek z matrice použitím různých extrakčních technik a finální analýza plynovou chromatografií. Experimentální část je zaměřena na úpravu vzorků, stanovení vybraných kongenerů PBDE a porovnání účinnosti použitých extrakčních metod.
|
host ::
RSS.